Václav Horčička: Spádová turistika jako indikátor problémů

9. 4. 2026

Základní školství se v Praze 4 může vykázat řadou úspěchů. O úspěšnosti a dobré pověsti některých městskou částí zřizovaných škol svědčí i zájem o umístění dětí v nich ze strany jejich rodičů. Současně se až na výjimky nemusíme v Praze 4 potýkat s kritickou přeplněností škol, která by znemožňovala do nich umístit takzvané spádové děti, tedy ty, které mají trvalé bydliště ve vymezeném obvodu působnosti školy. Přesto existují oblasti, na které bychom se měli zaměřit.

Na jednu z nich upozorňuje skutečnost, že zde na jednu stranu máme několik škol, které jsou zcela či téměř zcela naplněny až po strop své kapacity, ačkoli mají jen velmi nízký podíl žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ). A na stranu druhou zde jsou školy, které zaplněny zdaleka nejsou, přestože je zde podíl OMJ podstatně vyšší a někdy dosahuje i 30–40 % celkového stavu. Rozhodně tedy neplatí, že by žáci s OMJ zabírali na našich školách místa spádovým. Otázka samozřejmě je, co tuto nerovnoměrnost způsobuje.

Rozhoduje kvalita škol

V jen menší míře jde o přirozený důsledek odlišné skladby obyvatelstva jednotlivých spádových oblastí. Ve značné míře nerovnoměrnost vypovídá o kvalitě našich škol, alespoň tak, jak ji vnímají rodiče žáků. Ne vždy je tento pohled spravedlivý. Někdy se novým ředitelům či ředitelkám jen pomalu daří měnit zažitý pohled veřejnosti na jimi řízené školské zařízení. Jindy se zase vedení městské části zbytečně zdráhá vypsat konkurzní řízení na místa ředitelů tam, kde o problémech svědčí nejen informace o počtu a složení žáků, ale i na nedostatky upozorňující inspekční zprávy, podněty školské rady či stížnosti rodičů.

Jde například o ZŠ a MŠ Sdružení, kde byla v roce 2025 dosavadní paní ředitelka automaticky zřizovatelem bez konkurzního řízení potvrzena ve funkci na další šestileté funkční období.

Přelévání žáků mezi školami je tak mimo jiné důsledkem takzvané spádové turistiky, kdy rodiče dítěti vyřídí trvalý pobyt ve spádové oblasti jimi vybrané školy. I když to tak jistě neplatí ve všech případech, při určitém zjednodušení lze říct, že žáci s OMJ poměrně masově směřují do těch škol, jejichž spádové děti se v rámci této turistiky přihlásí na jinou, kvalitnější školu na území městské části a uvolní jim tak místo. Jen částečně platí, že žáci s OMJ směřují do školy, která s nimi dobře pracuje. Tuto situaci je třeba řešit ze strany vedení městské části aktivněji než dosud, a tedy zejména dbát na kvalitu všech zřizovaných základních škol. Menší rozdíly v kvalitě škol povedou i k menším rozdílům ve skladbě jejich žactva, a tím i k hladší integraci žáků s OMJ do společnosti.